Střediskové podzimky

Na konci října se všechny naše oddíly, již tradičně, vydaly na společný podzimní tábor. Sešli jsme se už v pátek večer v naší kuklenské klubovně, kde se děti staly svědky konce dlouholetého míru mezi Vlkodlaky a Upíry. Během tajné schůzky mezi Hrabětem Volturi (představitelem současných upírů) a jeho vlkodlačím protějškem Dlouhodrápem, vyšlo najevo, že jeden tajuplný artefakt, dlouho považován za zničený, přece jen existuje. A nic nevede k rozpoutání války tak lehce, nežli jeden mocný předmět…

168498_1720657907454_2715314_nNásledující ráno, po zvláštní noci, se děti vzbudily s podivnými znaky. Někteří z nich našli na svém krku dvě malé ranky, jiní stopy po škrábancích či kousancích. Bylo tedy jisté, že Hrabě Volturi i Dlouhodráp se připravují na válku a naplňují stavy.

Boj mezi vlkodlaky a upíry se naplno rozhořel po sobotním příjezdu do Vamberka, ze všeho nejdříve jsme se ale ubytovali. Krásné prostředí klubovny vambereckých skautů na břehu Zdobnice nám vynahradilo fakt, že prostory byly nevelké a ubytování tudíž těsnější. Sobotní večer jsme ukončili táborákem, kde si obě starobylé znesvářené rasy svorně zazpívaly při kytaře a ukulele.

Neděle se již nesla v duchu shánění informací o objevivším se artefaktu. Nejdříve jsme navštívili centrum Vamberka a neplánovaně se podívali i do čerstvě zrekonstruované a ještě nezpřístupněné kostelní krypty a kostnice. Po návratu do klubovny musely obě skupiny nejdříve odhalit rozházené části starobylého spisu z cařihradské knihovny, následně je rozšifrovat a spojit do celého textu. Večer pak musela každá skupina obhájit jednoho svého člena, nařčeného z vampýrismu či verwolfství, před náboženským tribunálem.
168498_1720657907454_2715314_n
V pondělí jsme vyrazili na výlet na hrad Litice. Cestou se upíři a vlkodlaci dozvídali další útržky o legendárních artefaktech, a začínalo být více než jasné, že dnešních dnů se dočkal pouze jeden, ten je však dovedně skryt, aby nepadnul do nepovolaných rukou. Stopy vedly do Transylvánie, k obávanému bojovníkovi proti Osmanům, knížeti Vladu Napichovači, známém později též jako Drákula. V pondělí v noci byl tedy ten pravý čas, vypravit se do jeho pohřební kobky a odhalit zde obsah jeho poslední závěti. Na soupisu svědků závěti jsme se ráno dozvěděli, že odvahu se podařilo sebrat jak skautům a skautkám, tak vlčatům a světluškám a všichni nakonec Drákulovu závěť spatřili. Dozvěděli se tudíž, že mocný artefakt – Longinovo kopí – je umístěn v mohyle krále Decebala, náčelníka antických Dáků. O tuto mohylu se nakonec v úterý ráno rozhořel lítý boj, který byl dlouho zcela vyrovnaný, v poslední chvíli se však kopí podařilo ukořistit vlkodlakům, a ti se tak stali výherci celopodzimkové hry. Zaznamenáníhodná odvaha a udatnost však byla na obou stranách stejná.

168498_1720657907454_2715314_nKromě hry jsme si užili vamberecké klubovny dosyta. Blízká říčka, ve které jsme si myli ešusy, nenechala klidnými mnohá z vlčat, takže se u krbu vždy sušily alespoň jedny namočené boty. Studené podzimní počasí nás často zahánělo do vytopených místností, nebo nutilo k posedávání u táboráku. Sychravé počasí nás však semklo a letošní podzimky byly další v řadě pěkně a dobrodružně prožitých výprav našeho střediska.

(Náhl, Kuba)